Varhaníci při katedrále v Ostravě

Varhanní nástroje při farnosti Moravská Ostrava

Varhaníci při katedrále v Ostravě

**Bc. Lukáš Kubenka, hlavní varhaník od roku 2000**

Martin Seibert, varhaník

Tomáš Derka, varhaník

Varhanici v minulosti

Karel Měrka ( nar. 10. 02. 1923 – zemř. 8. 4. 2014 v Městské nemocnici v Ostravě-Fifejdách) , sbormistr a varhaník
Pan Karel Měrka působil dlouhá léta jako hlavní varhaník a vedoucí sboru v katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Jeho každodenní obětavá služba byla spojena se snahou šířit kvalitní provedení chrámové hudby. V životě pan Karla je potřeba ocenit také charakterní křesťanský postoj a svědectví víry v době nesvobody a ústrků totalitního režimu v 50. letech minulého století.

Varhaník Karel Měrka oslavil devadesátiny (odkaz www.moap.cz)

Od dětství hraje na varhany, zažil útlaky komunistického režimu, dlouhá léta vedl sbor v katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Nyní Karel Měrka oslavil své devadesáté narozeniny. Za obvod mu přišla popřát místostarostka Petra Bernfeldová a předseda Komise aktiv pro obřady a slavnosti Jan Becher. Karel Měrka oslavil významné životní jubileum devadesáté narozeniny v první polovině února. „Nedovedu si představit skromnějšího a laskavějšího člověka. Přeji mu proto do dalších let mnoho zdraví a štěstí,“ popřála oslavenci Petra Bernfeldová. Jak řekla, zná Karla Měrku osobně, protože bydlela ve stejném domě jako on. Varhaník a sbormistr Karel Měrka má za sebou mnoho útrap. Nacisté zavřeli gymnázium ve Frýdku-Místku, které navštěvoval. Jen tak tak se vyhnul nasazení v Reichu. Pomohlo mu, že od desíti let hrál na varhany v kostele. Díky tomu se vyhnul nedobrovolné otrocké práci. Maturitu si mohl dodělat až po válce. Tři roky studia musel zvládnout za půl roku. Ani pak ale neměl na růžích ustálo. Nejdříve mu komunisté zakázali hrát na varhany v kostele. „Prý jsem svou vírou a postojem negativně ovlivňoval spoluobčany,“ krčí rameny Karel Měrka. Komunisté mu přerušili i studia, tentokrát na fi lozoficko-teologické fakultě v Olomouci. Pana Měrku poslali namísto na vojnu k Pomocnému technickému praporu, k nechvalně známým pétépákům. Po návratu si prošel mnoha zaměstnáními, pracoval v pekárně nebo u drah. Až v roce 1966 se z Frýdku-Místku přesunul do Ostravy. Dostal totiž nabídku, která se neodmítá stal se druhým varhaníkem v katedrále Božského Spasitele. Postupně převzal i tamní sbor, který rozšířil z 15 na 55 členů. V katedrále, později v roli prvního varhaníka, působil až do důchodu. I přes všechny životní překážky zůstal Karel Měrka optimistickým člověkem s obrovskou láskou k lidem i k hudbě. „Všechny své životní etapy jsem vždy přijímal s pokorou. Nikdy se mi nestalo, že bych nějakého člověka nenáviděl. Nic bych ve svém životě nechtěl měnit,“ říká Karel Měrka. A jaký má recept na dlouhověkost? „To vám nepovím. Ale asi to bude střídmost. Střídmost v jídle, pití i v životě.“