Tak jako čas plyne rychle a vše se mění kolem nás, tak se mění i situace a varhanické působení. Je to již 2 rok co jsem varhaníkem v Hlučíně a společně s farářem P. Petrem Rakem tvoříme hudební zážitky, mše svaté a koncerty duchovní hudby. Farní kostel v Hlučíně, disponuje nástrojem, který vyniká svou zvukovou barvou, ale i zpracováním. Ti kteří měli možnost si zahrát na nástroji určitě potvrdí, že jde o silný zážitek nejen pro hráče na tento nástroj, ale také pro posluchače.
Více informací o varhanách je níže:
Žijeme na severní Moravě, ovšem jak se dnes historicky říká ve
Slezsku. Nebo spíše v Českém Slezsku, nebo dokonce Moravském Slezsku?
Prostě do našeho kraje patří samozřejmě i slezské Hlučínsko. V
minulosti, ještě před 120 lety se tady nacházely barokní nástroje, ale
vlivem hospodářského růstu v 19. století bylo nutné staré nástroje
vyměnit. My restaurátoři bychom řekli: bohužel na nové a moderní byly
peníze. Takže nebylo možné, aby se zachoval nástroj ze 17. století. Při
soutěži o stavbu nového nástroje do Hlučína nás napadlo nabídnout právě
nástroj z této doby. Kostel je totiž původně gotický, v interiéru se
zachovanou barokní kazatelnou a velkým oltářem.
Náš projekt vycházel z koncepce nástrojů druhé poloviny 17. století.
Nabídli jsme investorovi, že postavíme unikátní nástroj jako kopii,
včetně materiálu, ručního opracování, konstrukce a technologie. Naše
nabídka byla přijata s omezením, že nástroj bude mít chromatický rozsah
C-f3 a v pedálu C-d1. (s odstupem času jsme přesvědčeni, že právě
moderní rozsah nástroj poškozuje, pokud by chybělo alespoň Cs, byla by
to jasná vizitka upozorňující na omezenost interpretace literatury).
Tento typ nástroje, pokud je stavěn s úmyslem věrné repliky, samozřejmě
neumožňuje univerzální použití. Bohužel zlá vůle některých interpretů a
jejich omezenost to dosvědčuje.
Při přípravě projektu jsme podnikli studijní cesty do Čech, Slovenska,
Německa a Holandska. Jako vzor varhanní skříně byl zvolen nástroj
kostela Premenenia Pána v Pezinku od neznámého stavitele z roku 1662
(možná z okruhu varhanářů Butz/Passau). Nechtěli jsme totiž vytvořit
pseudoslohovou skříň, ale raně barokní. Myslíme si, že jakýkoliv pokus o
baroko moderního člověka by skončil neúspěšně a bizardně. Svědomí jsme
si chlácholili poznáním, že i staří mistři od sebe opisovali a tak
děkujeme farnosti Pezinok za možnost důkladné dokumentace.
Při realizaci jsme rovněž čerpali z umění řemesla doby po třicetileté
válce. Všechny dřevěné části nástroje jsou ručně opracované (hoblované),
včetně 8 metrů vysoké varhanní skříně. Spoje nejsou vesměs klíženy, ale
pouze přesně sesazeny. Píšťaly, kování, řezby – vše je výsledkem ruční
práce zkušených mistrů. Postavený nový nástroj budí dojem restaurovaného
starého a tak jsme to také mysleli.
Dílo nás velice bavilo a jestli se podařilo, posuďte sami.
Návrh, koncepce, dokumentace: Jaromír Kánský
Intonace: Josef Brachtl
Řezby: František Nedomlel
Kovářské práce: Josef Ničman
Štafírování: Jiří Belis
Zlacení: Zdislava Repková, andělé: Alena Pankrácová
Zhotovení nástroje: Varhanářská dílna Kánský a Brachtl
Hudební ukázka: hraje Peter van Dijk (stáhnout mp3) 00:00/04:56
Hudební ukázka: hraje Peter van Dijk (stáhnout mp3) 00:00/03:00
Hudební ukázka: hraje Pavel Černý, CD 2013 (stáhnout mp3) 00:00/04:41
Hudební ukázka: hraje Pavel Černý, CD 2013 (stáhnout mp3) 00:00/02:04
Dispozice | |
I. Manuál – Pozitiv: | C – f3 = 54 t. |
1. Copula maior | 8´ |
2. Principal | 4´ |
3. Flauto amabilis | 4´ |
4. Octava | 2´ |
5. Quinta | 1 1/3´ |
6. Mixtura | 1´ |
7. Dulcian | 8´ |
Tremolo kanálové | |
II. Manuál – Haubtwerk: | C – f3 = 54 t. |
8. Bordun | 16´ |
9. Principal | 8´ |
10. Flauta dulcis | 8´ |
11. Salicional | 8´ |
12. Quintatön | 8´ |
13. Octava | 4´ |
14. Blockflauta | 4´ |
15. Quinta maior | 2 2/3´ |
16. Superoctava | 2´ |
17. Quinta minor | 1 1/3´ |
18. Mixtura 3x | 1´ |
19. Trompete | 8´ |
Pedal: | C – d1 = 27 t. |
20. Subbass | 16´ |
21. Octavbass | 8´ |
22. Quintbass | 5 1/3´ |
23. Superoctavbass | 4´ |
24. Posaune | 16´ |
Cymbelstern rolničkový | |
Spojky: | II/P, I/II – přetahovací |