Tak jako čas plyne rychle a vše se mění kolem nás, tak se mění i situace a varhanické působení. Je to již 2 rok co jsem varhaníkem v Hlučíně a společně s farářem P. Petrem Rakem tvoříme hudební zážitky, mše svaté a koncerty duchovní hudby. Farní kostel v Hlučíně, disponuje nástrojem, který vyniká svou zvukovou barvou, ale i zpracováním. Ti kteří měli možnost si zahrát na nástroji určitě potvrdí, že jde o silný zážitek nejen pro hráče na tento nástroj, ale také pro posluchače.

Více informací o varhanách je níže:

Žijeme na severní Moravě, ovšem jak se dnes historicky říká ve Slezsku. Nebo spíše v Českém Slezsku, nebo dokonce Moravském Slezsku? Prostě do našeho kraje patří samozřejmě i slezské Hlučínsko. V minulosti, ještě před 120 lety se tady nacházely barokní nástroje, ale vlivem hospodářského růstu v 19. století bylo nutné staré nástroje vyměnit. My restaurátoři bychom řekli: bohužel na nové a moderní byly peníze. Takže nebylo možné, aby se zachoval nástroj ze 17. století. Při soutěži o stavbu nového nástroje do Hlučína nás napadlo nabídnout právě nástroj z této doby. Kostel je totiž původně gotický, v interiéru se zachovanou barokní kazatelnou a velkým oltářem.

Náš projekt vycházel z koncepce nástrojů druhé poloviny 17. století. Nabídli jsme investorovi, že postavíme unikátní nástroj jako kopii, včetně materiálu, ručního opracování, konstrukce a technologie. Naše nabídka byla přijata s omezením, že nástroj bude mít chromatický rozsah C-f3 a v pedálu C-d1. (s odstupem času jsme přesvědčeni, že právě moderní rozsah nástroj poškozuje, pokud by chybělo alespoň Cs, byla by to jasná vizitka upozorňující na omezenost interpretace literatury). Tento typ nástroje, pokud je stavěn s úmyslem věrné repliky, samozřejmě neumožňuje univerzální použití. Bohužel zlá vůle některých interpretů a jejich omezenost to dosvědčuje.

Při přípravě projektu jsme podnikli studijní cesty do Čech, Slovenska, Německa a Holandska. Jako vzor varhanní skříně byl zvolen nástroj kostela Premenenia Pána v Pezinku od neznámého stavitele z roku 1662 (možná z okruhu varhanářů Butz/Passau). Nechtěli jsme totiž vytvořit pseudoslohovou skříň, ale raně barokní. Myslíme si, že jakýkoliv pokus o baroko moderního člověka by skončil neúspěšně a bizardně. Svědomí jsme si chlácholili poznáním, že i staří mistři od sebe opisovali a tak děkujeme farnosti Pezinok za možnost důkladné dokumentace.

Při realizaci jsme rovněž čerpali z umění řemesla doby po třicetileté válce. Všechny dřevěné části nástroje jsou ručně opracované (hoblované), včetně 8 metrů vysoké varhanní skříně. Spoje nejsou vesměs klíženy, ale pouze přesně sesazeny. Píšťaly, kování, řezby – vše je výsledkem ruční práce zkušených mistrů. Postavený nový nástroj budí dojem restaurovaného starého a tak jsme to také mysleli.
Dílo nás velice bavilo a jestli se podařilo, posuďte sami.

Návrh, koncepce, dokumentace: Jaromír Kánský
Intonace: Josef Brachtl
Řezby: František Nedomlel
Kovářské práce: Josef Ničman
Štafírování: Jiří Belis
Zlacení: Zdislava Repková, andělé: Alena Pankrácová
Zhotovení nástroje: Varhanářská dílna Kánský a Brachtl

Hudební ukázka: hraje Peter van Dijk (stáhnout mp3) 00:00/04:56

Hudební ukázka: hraje Peter van Dijk (stáhnout mp3) 00:00/03:00

Hudební ukázka: hraje Pavel Černý, CD 2013 (stáhnout mp3) 00:00/04:41

Hudební ukázka: hraje Pavel Černý, CD 2013 (stáhnout mp3) 00:00/02:04

Dispozice
I. Manuál – Pozitiv:	C – f3 = 54 t.
1. Copula maior	8´
2. Principal	4´
3. Flauto amabilis	4´
4. Octava	2´
5. Quinta	1 1/3´
6. Mixtura	1´
7. Dulcian	8´
Tremolo kanálové
II. Manuál – Haubtwerk:	C – f3 = 54 t.
8. Bordun	16´
9. Principal	8´
10. Flauta dulcis	8´
11. Salicional	8´
12. Quintatön	8´
13. Octava	4´
14. Blockflauta	4´
15. Quinta maior	2 2/3´
16. Superoctava	2´
17. Quinta minor	1 1/3´
18. Mixtura 3x	1´
19. Trompete	8´
Pedal:	C – d1 = 27 t.
20. Subbass	16´
21. Octavbass	8´
22. Quintbass	5 1/3´
23. Superoctavbass	4´
24. Posaune	16´
Cymbelstern rolničkový
Spojky:	II/P, I/II – přetahovací