1. čtení: Iz 50,4-7

Žalm: Zl 22(21)

2. čtení: Flp 2,6-11

Evangelium: Mt 26,14-27,66

Žalmy

Sám Olejník o responsoriálních žalmech říká: „Žalmy jsou slovo Boží a vrcholná poezie.“ Biskup Hrdlička to rozvíjí:

„Právě v něm [v responsoriálním žalmu] Boží slovo, vyjádřené poetickou formou žalmových modliteb, dostává novou výrazovou dimenzi, probouzející v duši věřícího hlubší vnitřní a citové povznesení mysli k Bohu. […] Navíc responsoriální žalm umožňuje, že Boží slovo zní z mnoha úst […], na zpěvu se podílejí všichni věřící.“

Responsoriální žalm je odpovědí na 1. čtení. To o nedělích tvoří myšlenkovou jednotu s evangeliem. Odpověď žalmu je často heslem stručně vyjadřující téma celé bohoslužby slova. Ve zhudebnění P. Olejníka se snadno zaryje do paměti a může tak být jedním z plodů, které si věřící odnese ze mše svaté. Arcibiskup Graubner připomíná důležitost správného přednesu:

„Dobře zpívané žalmy přispějí k hlubšímu chápání Božího slova a důstojné oslavě Boha, jemuž chceme dát to nejlepší, pokud jsme aspoň něco vytušili z jeho nesmírné velikosti. Dobře a s chutí zpívaná responzoria se vryjí do paměti a jejich melodie spolu se slovy jaksi bezděčně podmalovávají naše myšlení, práci, či modlitbu, takže Boží slovo je tak snadněji přítomné v každodenním životě jako Boží odpověď či inspirace.“

Olejník vycházel z gregoriánského chorálu, který je vlastním zpěvem římské církve a který hlouběji poznal v době svých římských studií. Mody chorálu jsou nadčasové, použití chorálu ke zhudebnění českého textu pro odlišné zákonitosti jazyka není možné. Vytváří tak specifický kompozičnístyl, který se odráží nejen v žalmech, ale i v dalších zpěvech.

Zdroj: VAVREČKA, Jakub. Odkaz P. Josefa Olejníka